Nocovali tu primátoři i císařovna: Libeňský zámek oslavil 250 let od přestavby Marií Terezií

250 let od přestavby, kterou financovala Marie Terezie, oslavila městská část Praha 8 speciální akcí s bohatým programem. Na nádvoří Libeňského zámku si mohli návštěvníci vyzkoušet historická řemesla, prohlédnout si celý zámek v doprovodu purkmistra, seznámit se s módou tří století, nahlédnout pod pokličku života Habsburské gardy nebo se pobavit u historické pohádky. Nechyběla ani živá hudba. Slavnostní odpoledne zakončil recitál skupiny Klíč. 

Její jasnost, císařovna vdova Marie Terezie, přijela na oslavy v doprovodu nejmladšího z jejích 16 dětí, syna - Maxmiliána Františka. Samozřejmě kočárem. Přivítala návštěvníky a ocenila, že přišli v tak hojném počtu. Starosta Ondřej Gros na úvod přiznal, že mu spadl kámen ze srdce, když s napětím sledoval, jak kočár s Marií Terezií objíždí nádvoří. Vše ale dopadlo podle plánu a Marii Terezii i jejího syna mohli přivítat na pódiu jak starosta, tak purkmistr Václav Fridrich, za kterého se převlékl radní Michal Švarc. „Tento den i kostým Václava Fridricha mi činí velké potěšení. Tento pán byl totiž posledním primátorem neboli purkmistrem Starého Města pražského a právě díky němu máme v Libni takovýto klenot, tedy Libeňský zámek. Stálo to 40 tisíc zlatých a peníze věnovala právě císařovna Marie Terezie,“ připomněl radní Švarc.

Rokokový Libeňský zámek oslavil v sobotu 29. srpna už 250 let od doby, kdy ho nechala přestavět císařovna Marie Terezie. To ovšem není jediná zajímavost tohoto pražského skvostu. 25. června 1608 zde byl uzavřen tzv. libeňský mír mezi císařem Rudolfem II a jeho bratrem Matyášem, díky kterému mohl císař setrvat na trůně. A v srpnu 1791 zde před svou korunovací na českého krále přespal císař Leopold II.

Libeň je jako obec známá od roku 1363, kdy ji vlastnil bohatý měšťanský rod Rotvelů. Do jejich majetku spadala i gotická tvrz, na jejíž základech stojí dnešní Libeňský zámek. Vystřídalo se zde mnoho majitelů, pro zámek jako takový ale byl významný prodej roku 1595. „Libeň od Jiříka Bryknara koupila za 52 tisíc kop míšenských Eliška Hoffmannová roz. purkrabínka z Donína, která zde nechala místo tvrze vystavět zámek,“ píše se v knize Kronika královské Prahy a obcí sousedních od Františka Rutha.


Místo významných dějinných milníků

Zámek ale nesloužil jen jako odpočinkové místo tehdejších šlechticů. Psaly se tu velké dějiny. „Roku 1608 v zámku zdejším, po čtyřdenním jednání byl uzavřen mír libeňský, jímž Rudolf II. postoupil bratru Matyášovi Uhry a Rakousy a jej stanovil svým zástupcem na trůně českém, takže Matyáš již se pak jmenoval voleným králem českým. Rozpustiv pak vojsko, se kterým přitáhl, odešel ze země,“ zmiňuje František Ruth ve své knize.

Matyáš si tehdy činil nároky na rakouský a uherský trůn, což odůvodňoval údajnou duševní chorobou svého bratra Rudolfa. Rozhodl se tedy, že vytáhne se svým vojskem do Prahy, kde Rudolf sídlil. K vojenskému konfliktu nedošlo. Za Rudolfa se tehdy postavili čeští stavové. I přesto ale musel Rudolf zmíněnou dohodu podepsat, čímž se vzdal mnoha území. Čechy si ale coby král směl ponechat.

Jak ubíhal čas, zámek opět často měnil své majitele. Během 30leté války byl mnohokrát poničen až se nakonec roku 1651 ocitl v rukách Nosticů. „Libeň držel Jan Hartvík, říšský hrabě z Nostic. Za něho usadilo se tu mnoho Židů, jímž dal hrabě privilegia. Týž hrabě také zřídil současné průčelí zámku,“ popisuje Ruth. Roku 1662 kupuje zámek Staré město pražské a od té doby na dalších 220 let, tedy do roku 1880 zámek slouží jako letní sídlo primátorů Starého Města pražského.


Přestavbu financovala Marie Terezie

Za sedmileté války, kdy do Prahy vtrhla pruská vojska, byl zámek a jeho široké okolí téměř zdevastován. A tak se tehdejší primátor Václav Fridrich z Friedenbergu rozhodl nastalou situaci využít k opravám i přístavbě. „Po spoustě válek pruských dal primátor staroměstský roku 1769 přistavěti část východní a obnovil rokokovou kapli Početí panny Marie s freskami od malíře Raaba. Stavitelem byl Jan Prachner,“ píše se v již citované knize. Tato přestavba dala také zámku podobu, jakou známe z dnešní doby.

Peníze na přestavbu tenkrát získal Václav Friedrich od samotné Marie Terezie, která byla, jak známo, jedinou vládnoucí ženou na českém trůně i v říši vůbec, a jíž na oplátku slíbil, že na zámku může v rámci svých inspekčních cest po Českých zemích kdykoli pobývat. A po finálních opravách tu opravdu Marie Terezie tu a tam pobývala. Nebyla však jedinou významnou osobností.


Josef II. tu čekal na korunovaci

„V letech 1770 – 1773 často tu sídlila císařovna Marie Terezie. Roku 1786 byl zde císař Josef II. a také císař Leopold II. tu (roku 1791) čekal na svou korunovaci. Odtud šel průvod korunovační do Prahy. Roku 1803 sídlil tu asi 6 neděl s celým dvorem císař František I. při velkých cvičeních vojenských,“ popisuje František Ruth.


Z původních interiérů se mnoho nezachovalo

Po roce 1880 přestal být zámek sídlem primátorů a v roce 1883 do zadní části zámku umístilo město vychovatelnu pro mravně narušenou mládež, dnes bychom řekli pasťák. Zatímco exteriér rokokového zámečku se od velké přestavby roku 1770 příliš nezměnil, interiéry se měnily velmi.

Z těch původních se tak zachovalo jen velmi málo. Za zmínku ale stojí slavnostní sál, jehož interiér doplňují empírová kamna. Tento sál je také velmi vyhledávaným místem budoucích novomanželů. Dnešní návštěvníci by také neměli opomenout navštívit zámeckou kapli s freskami Ignáce Raaba.


Dostávejte aktuality na váš e-mail.
Každý den zasíláme všechny novinky z webu v jedné přehledné zprávě.

Libeňský zámek 250 let 7




Mohlo by vás také zajímat
Zveřejněno: 30.08.2020