Praha 8 usiluje o připomenutí libeňského rodáka Arnošta Lustiga

Z iniciativy radního MČ Praha 8 pro kulturu Michala Švarce bylo podepsáno memorandum o záměru pojmenovat prostor před a kolem Nové synagogy v Libni po libeňském rodákovi, spisovateli a publicistovi Arnoštu Lustigovi. Přejmenování by se mělo uskutečnit do poloviny letošního roku.

„Vnímáme společnou česko-židovskou historii Libně jako nedílnou součást našeho lokálního kulturního dědictví. Nesmírně si vážíme toho, že do obsáhlého seznamu slavných Libeňáků patří i jeden z velikánů české literatury 20. století, Arnošt Lustig. Proto se jsme se rozhodli zasadit o to, aby byla jeho památka uctěna přímo v Libni, kde se spisovatel narodil a prožil významnou část svého života,“ vysvětluje záměr radní Prahy 8 Michal Švarc. 

Minulý týden byly učiněny první kroky k přejmenování prostoru před a kolem Nové synagogy v Libni právě po Arnoštu Lustigovi. „Bylo mi ctí setkat se a podepsat memorandum o tomto záměru spolu s paní Hanou Hnátovou, rozenou Lustigovou, sestrou Arnošta Lustiga, s jeho dcerou, paní Evou Lustigovou, bývalou radní Prahy 8 Danou Kvačkovou a pány Pavlem Theinerem, překladatelem díla Arnošta Lustiga do angličtiny, a Václavem Špalem ze sdružení Serpens sídlící v Nové libeňské synagoze. Jsem rád, že příbuzní i přátelé libeňského rodáka nám budou nápomocni domoci se co nedůstojnějšího připomenutí této osobnosti,“ uvádí radní Švarc. 

Kromě samotného podpisu dokumentu byla všemi přítomnými také vyjádřena ochota zasadit se o připomenutí historie libeňské židovské čtvrti formou permanentní výstavy, naučné stezky a především odhalením zasypaného starého židovského hřbitova u Libeňského mostu. Se záměrem hodlají přítomní seznámit a o pomoc požádat Radu Prahy 8, Magistrát hl. m. Prahy a zástupce Židovské obce během nejbližších měsíců. Přejmenování by se mělo uskutečnit do poloviny letošního roku.

Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 v Praze. V Libni vychodil obecnou školu a začal studovat na reálce (v budově dnešní ZŠ B. Hrabala), ze které však byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen. V roce 1942 byl poslán do Terezína; později poznal i další koncentrační tábory, Osvětim a Buchenwald. V roce 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti a ukrýval se až do konce války v Praze. Během holokaustu přišel téměř o celou svoji rodinu, což jej hluboce poznamenalo, a tak se jeho díla už od prvních povídkových souborů zabývají právě tematikou Židů a druhé světové války. Zemřel 26. února 2011.


Dostávejte aktuality na váš e-mail.
Každý den zasíláme všechny novinky z webu v jedné přehledné zprávě.



Mohlo by vás také zajímat

Zveřejněno: 21.01.2019 – Marcela Konrádová