Rozhovor: MUDr. Jaroslav Větvička

„Špičkový sportovec i veteránské auto vyžadují špičkovou péči,“ říká lékař českých olympioniků MUDr. Jaroslav Větvička.

Bývalý šéflékař českého olympijského týmu (od OH v Sydney 2000 do Soči 2014) MUDr. Jaroslav Větvička si po návratu z letošních ZOH v Pchjongčchangu neoddechl. Na vině ovšem nebyla jen jeho profese, ale také přehlídka Grand Veteran v areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, která se uskuteční v sobotu 28. dubna 2018 a které je hlavním hybatelem.

Jak jdou dohromady medicína a veteránská auta?
„Dobře. Hodně lékařů jsou veteránisty. Nejen já, ale i třeba Pavel Pafko, Jan Pirk, Pavel Budínský, Petr Korbelář, Jiří Bek… Co se mne a mých kolegů z organizačního týmu týče, chceme ta krásná stará auta ukázat i veřejnosti, proto v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice pořádáme přehlídku Grand Veteran, kterou jsme pojali jako edukativně-historickou prezentaci nejen aut, ale i českých dějin, příběhů a řemesel.“

Co na ní návštěvníci uvidí?

„Připomeneme si určitě 100. výročí vzniku republiky. K vidění bude stejné auto jako Masarykova Praga Grand. Programovým vrcholem bude komponované předvedení období od Pražského jara 1968 do odchodu sovětských vojsk. Kromě bojové techniky a hraných scének bude v Bohnicích vidění Dubčekův služební Mercedes-Benz, Tatra 603 nebo historické sanitky. Občan Prahy 8, masér a fyzioterapeut Stanislav Hervert byl v roce 1968 saniťákem a z té doby vlastní dokonce originální, narychlo spíchnutou českou vlajku na násadě od koštěte, což bylo v té době nezbytné. Rok 1989 reprezentují vozy východního bloku – wartburg, trabant, Škoda 1000, volha. A opět dobové scénky – například emigrace přes hraniční závoru do západního Německa, apod.“

Na jaké konkrétní vozy se návštěvníci mohou těšit?

„Bude tam výstava asi 15 nej vozů – namátkou Tatra 77 oceněná v USA na Pebble Beach, Wikov 35 „Kapka“, Benz Patentwwagen, což je kopie prvního auta Carla Benze, Škoda 645 z mladoboleslavského muzea, proběhne defilé aut z 1. republiky nebo Motocyklů Hradní stráže. Myslíme i na děti, pro které budou připraveny tři polytechnické stoly, kde si můžou vyzkoušet svou zručnost třeba při vyklepávání plechu za studena nebo řezání pilkou. Připraveno bude také dětské hřiště BESIP.“

Jak jste se vlastně ke starým autům a sportovní medicíně dostal?
„Táta vozil ze strojírenských veletrhů v Brně prospekty aut a maminka pracovala v autoopravně. V roce 1988 jsem si našetřil na svůj první ojetý Mercedes W123 alias „piáno“, což byl tehdy 14 let starý držák, dodnes je to klasika. A protože naši také spoluzakládali lyžařský oddíl ve Dvoře Králové, tak jsem vyrůstal na lyžích, byl jsem doma na atletické dráze, hrál tenis, hokej, basketbal, později golf... Šel jsem ale na medicínu, chtěl jsem být plastickým chirurgem, začal jsem na gynekologii. Po studiích jsem se však dostal do Dukly Praha a posléze jsem začal dělat lékaře reprezentačnímu týmu cyklistů stíhačů. A bylo rozhodnuto.“

Mají něco společného špičkoví sportovci a auta-veteráni?

„Samozřejmě. Aby obě skupiny fungovaly, potřebují jak vrcholový sportovec, tak i veteránské auto mimořádnou péči. Jsou to velmi jemné a leckdy nevyzpytatelné „organismy“, ke kterým nemůžete přistupovat tuctovým způsobem. U aut vás ale tolik netlačí čas a mohou počkat.“

To je jasné, závody na sportovce nepočkají…

„Špičkový sportovec potřebuje nejen špičkovou, ale i rychlou péči. Musíte se starat o něj po celý rok, navíc jinak než o normálního pacienta. Vím, že to mnozí lidé neradi slyší, ale vy když se zraníte nebo onemocníte, dostanete neschopenku a budete se léčit. Vrcholový závodník čekat nemůže. A přitom není každý sportovec Jágrem nebo Haškem, aby si mohl okamžitě zaplatit ošetření u nejlepšího specialisty. Sportovní špičky jsou něco jiného než obrovský ledovec pod nimi v méně propagovaných sportech, a to včetně reprezentantů. Jsou svazy, kde obracejí každou korunu, sportovci i na soustředění jezdí částečně na vlastní náklady, a i těm přece musíme pomoci.“

Byl jste donedávna šéflékařem českého olympijského týmu. Co je základem lékařské přípravy na olympiádu?
„Každá olympiáda má nějaká specifika, ty musíme zjistit dopředu a připravit se na ně. Například v Aténách 2004 jsme se velice báli vysokých teplot a problémů s dehydratací. Zavedli jsme metodu precooling, čili předchlazování pomocí speciálních vest. Na místě se pak ukázalo, že to naštěstí nebylo tak hrozné, ale metoda zůstala. V Pekingu jsme se báli především smogu, do zdravotního balíčku jsme dávali antioxidanty, imunoprevenci, masky, měli jsme přístroj na měření smogu a tak dále.“

A co časový posun, jak dlouho se musí sportovec aklimatizovat?
„To je jedno ze základních témat přesunů za olympiádami. Osobně si myslím, že osm až deset dní do jihovýchodní Asie nebo západní pobřeží Ameriky je minimální doba, kdy se normální člověk jakžtakž adaptuje. Na letošní olympiádě v korejském Pchjongčchangu jsme používali tzv. světelné sprchy, což je prostor s velmi intenzivním světlem. Právě světlo stimuluje produkci melatoninu a urychluje tak aklimatizační proces. Horší jsou ale přesuny na západ do Ameriky, kdy jsou velké problémy s časným probouzením. Spánek je mocný nástroj k regeneraci, ale přijedete a první týden se nemilosrdně budíte ve tři hodiny v noci…“

Vizitka:
MUDr. Jaroslav Větvička (*1957), absolvent Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, promoval v roce 1983. Začínal jako lékař cyklistů-stíhačů Dukly Praha a reprezentačního družstva ČSSR, dále v Ústavu sportovní medicíny (dříve Ústav národního zdraví pro vrcholový sport), vedl Laboratoř klinické biochemie a fyziologie, ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze byl vedoucím lékařem Oddělení zátěžové medicíny. Od roku 2000 do roku 2013 byl předsedou Lékařské komise Českého olympijského výboru a do ZOH v Soči 2014 šéflékařem Českého olympijského týmu. V roce 2000 založil a stále vede Centrum zdravotnického zabezpečení sportovní reprezentace. Zároveň je místopředsedou Federace klubů historických vozidel a předsedou Mercedes Benz klubu.


Dostávejte aktuality na váš e-mail.
Každý den zasíláme všechny novinky z webu v jedné přehledné zprávě.


MUDr. Jaroslav Větvička, veteráni v PNB
Zveřejněno: 18.04.2018