Vážení a milí spoluobčané,
pomalu a jistě přichází jaro, což mi vždy zlepšuje náladu, protože chladné měsíce s brzkým stmíváním a ponurým počasím nemám příliš v lásce. Mimo jiné i proto, že venkovní sporty, jako je třeba fotbal, mají přestávku. Startem jara pauza končí, a to je jedině dobře. Můžeme vyrazit nejen sami na hřiště, ale i do hledišť sportovních stánků. Už se osobně opravdu těším.
Jsem rád, že se podařilo učinit další krok v obnově Bohnického hřbitova, jehož záchranu doslova vydupal ze země kolega Jiří Vítek. Ten ve spolupráci s místostarostou Radomírem Nepilem představil studii revitalizace, která přijde na řadu v budoucnu. O tom si můžete přečíst na čtvrté stránce tohoto čísla Osmičky.
Další potěšující zprávou je, že se podařilo dokončit první prostor v oblouku Negrelliho viaduktu. Využití prostorů pod mostem je nápad, který vzešel z Prahy 8 již poměrně dávno, ale léta trvala příprava rekonstrukce a samotná obnova tohoto velmi hodnotného viaduktu. Nyní se tedy posouváme dál. A přestože nejde vždy všechno dostatečně rychle, a já bych byl opravdu nejradši, aby šlo vše mnohem a mnohem rychleji, je tu další krok, abychom se dočkali využití, které mají například ve švýcarském Curychu. I o Negrelliho viaduktu se více dozvíte právě v tomto výtisku.
Závěrem březnového úvodníku bych ještě rád dodal, že náhlá uzávěra Libeňského mostu vedla vedení Prahy k racionálnímu rozhodnutí zbourat neopravitelnou část soumostí na libeňské straně. To povede především k urychlené výstavbě nového inundačního mostu a konec přešlapování na místě. A to je, myslím, po mnoha špatných zprávách o „Libeňáku“, přece jen pokrok.
Příjemný začátek jara vám přeje
