MČ Praha 8

Mohutná trojlodní novorománská bazilika, stavěná z tesaného kamene podle vzorů starých románských kostelů, náleží svou rozsáhlostí mezi nejpřednější církevní stavby v Čechách. Plány zhotovil profesor stavitelství ve Vídni, architekt Karl Rösner (1804–1869), mnohé podrobnosti v nich ale změnil pražský architekt Vojtěch Ignác Ullmann (1822–1897), pod jehož vedením stavbu prováděli stavitel Jan Bělský a kamenický mistr Karel Svoboda. Samotná stavba chrámu probíhala v letech 1854–1863.

Délka celého kostela je 75 m a šířka 31 m, výška hlavní lodi je 27,5 m, délka 71 m a šířka 13,4 m. Obě vysoké věže dosahují výše přes 78 m a na jihu jsou situovány tři polokruhové apsidy. Ve své době byl kostel největší stavbou v Praze a jejích předměstích.

V roce 1849, kdy počet zdejších obyvatel činil již 12 tisíc, neměl Karlín svoji duchovní správu, protože do roku 1851 spadal pod olšanskou farnost. Karlínští stále toužili po vlastním, důstojném chrámu a o to, že se ho v nejbližších letech dočkali, se nejvíce zasloužila Jednota katolická v Praze, zvláště hrabě Otakar Černín a svatovítský kanovník Jan Valerián Jirsík.

Po úředním schválení stavby začaly sbírky po celé zemi. Přispěli do nich mimo jiné císař Ferdinand Dobrotivý a jeho choť Marie Anna, ovdovělá císařovna Karolina Augusta (manželka Františka I.), podle níž je pojmenován Karlín – Karolinenthal. Po sehnání peněz zakoupila karlínská obec v ceně 25 tisíc zlatých staveniště a okolní pozemky, které byly 9. března 1854 (tehdejší den sv. Cyrila a Metoděje) arcibiskupem Bedřichem ze Schwarzenbergu vysvěceny.

Základní kámen ke stavbě byl položen dne 10. června 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho choti císařovny Alžběty. Za devět let byl chrám dostavěn a 18. října 1863, při příležitosti milénia příchodu slovanských věrozvěstů na Moravu, slavnostně vysvěcen. Chrám posvětil kardinál a arcibiskup pražský Bedřich ze Schwarzenbergu za přítomnosti budějovického biskupa Jana V. Jirsíka, jenž vysvětil boční oltář svatého Václava a pražského světícího biskupa Petra F. Krejčího, jemuž připadl druhý boční oltář Panny Marie.

Severní průčelí vyniká bohatou ornamentikou. Pod růžicovým kůrním oknem je v arkatuře umístěno jedenáct soch, Kristus a deset českých patronů od Čeňka Vodníka z roku 1913. Nad hlavními vraty uprostřed je postava Ježíše Krista a jemu po obou stranách klečí slovanští apoštolové Cyril a Metoděj. Hlavní prostředí bronzová vrata jsou dvoukřídlá, pokrytá měděnými deskami. Ze železa ulitý páskový a listový ornament slouží jako vroubení a ke spojení figurálních reliéfů. Nejvýše v tzv. mandorle, jsou umístěny celé postavy sv. Cyrila a Metoděje. Pod nimi jsou čtyři velké medailony s výjevy z českých legend, které si vzájemně horizontálně korespondují:

• sv. Cyril, hlásající Slovanům křesťanskou víru a sv. Metoděj, udělující křest českému knížeti Bořivojovi
• sv. Václav, žehnající stavbě chrámu (klečící stavitel na výjevu je podobizna arch. Ullmanna) a na druhé straně jeho mučednická smrt
• sv. Ludmila, vyučující mladého Václava a její mučednická smrt
• sv. Vojtěch, prosící o déšť a naproti vítaný při návratu z Říma

V dolním reliéfu mezi přítomnými jsou zobrazeni dobrodinci chrámu, továrník Č. Daněk a starosta Josef Götzl.

V levé věži visí dva zvony, největší ocelový zvon sv. Rocha, darovaný z Německa r. 1892 o průměru 123 cm a zvon o průměru 108,5 cm ulitý Mikolášem Löwem. V pravé věži je umíráček o průměru 46,5 cm ulitý Karlem Bellmannem roku 1851. Věžní hodiny byly zhotoveny r. 1868 nákladem továrníka Daňka hodinářem Janem Holubem.

Vnitřek chrámu rozděluje deset ozdobných pilířů na tři lodi, z nichž nejvyšší hlavní loď je osvětlena čtrnácti polokruhovými okny, opatřenými románskou kružbou. Podlaha je dlážděna havelskou žulou a byla pořízena sbírkou, učiněnou hrabětem Janem Harrachem. Jeho nákladem byly zhotoveny též čtyři dobové zpovědnice s bohatou románskou architekturou, umístěné po dvou v bočních lodích.

Malířská a sochařská výzdoba chrámu byla prováděna až do konce 19. století a podíleli se na ní přední výtvarní umělci, spojující několik generací. Mnoho zadaných prací však nebylo provedeno vůbec a též nebyla dodržena programová náplň výzdoby chrámu, schválená kardinálem B. Schwarzenbergem. Přesto je kostel sv. Cyrila a Metoděje znamenitý výtvor moderní sakrální stavby, znamenající u nás počátek nové éry výtvarného umění a je významným dokladem raného historismu v české architektuře. Právem byl proto zařazen mezi památkově chráněné objekty.

Ke stažení
Informační skládačka ve formátu PDF ke stažení zde.